Napsal uživatel Jiří Kaufmann - grafik

Bajka o datlovi, medvědovi a praseti zelináři

Kdesi daleko před dávnými časy byl krásný rozlehlý les, kde žily všechny druhy zvířat v klidu a míru. Pouze sem tam zasahovala lesní policie, když vlci šli z fotbalového utkání a na mýtince se poprali s tlupou skandujících kojotů. Ale jinak šlo v lese vše spořádaně. Jen datel na stromně seděl u svého počítače a s očima podlitýma krví koukal smutně na obrazovku. Toho dne měl své grafické studio otevřeno dlouho
do noci a snažil se navrhnout pozvánku, o které už dopředu věděl, že je ztrátou času. Tu šla okolo ovečka a uviděla nešťastného datla a zvolala: "Ahoj datlíku, co že nejsi u vody na oslavě, copak jsi zapomněl, že se žábě narodili nový pulci?" Na to datel odvětil: "Ale nezapomněl, jenom musím dodělat pozvánky pro medvěda. Dal mi šibeniční termín a zítra si pro ně přijde. Když to nebudu mít hotové, tak mě medvěd sežere.“  Ovečka se však nenechala odbýt, nasedla do výtahu  a vyjela za datlem do koruny stromu. Datel už měl pozvánky skoro hotové, ale nedalo se z nich vůbec nic přečíst, ani rozpoznat nějaký obrázek. Pouze dole se ustrašeně krčily kontakty na medvědovu Medárnu, které tu nechal společně s jeho vizitkou.  "Jak je možné, že to takhle vypadá datlíku? Vždyť ty jsi šikovný grafik! Ty jsi to odflákl?" Vyzvídala zvědavá ovečka. "Ale kdepak! Víš, medvěd si nechal udělat logo a nafotit obrázky od svého kamaráda prasete. Ten má svůj krámek se zeleninou, ale tvrdí o sobě že je machr přes grafiku. Tohle jsou navíc jediná data, která od něj medvěd dostal." Odpověděl smutně datel. Obrázky a logo zcela nevyhovující pro tisk čehokoliv, skoro jako stažené z Woowlu. Prase navíc použil všude oranžovou barvu i přes to, že barva Medárny byla jasně zlatá. Datel ale musel i přesto práci dokončit a připravit ji k odevzdání. Rozhodně neplánoval nechat se medvědem sežrat.

Druhého dne ráno čekal medvěd před datlovým studiem již dlouho před otevřením. Nemohl se dočkat až nové pozvánky uvidí. Datel otevřel ještě evidentně ospalý z toho, jak do noci pracoval a odevzdal medvědovi hotovou zakázku. Tomu se pozvánky sice moc  nezdály, ale protože grafice vůbec nerozuměl, nedělal si s tím hlavu a spokojeně si je odnesl.

Příští týden vletěl rozzuřený medvěd do datlova studia a chtěl vědět, jak je možné, že na jeho podnikovou oslavu vůbec nikdo nepřišel. Byli tam pouze dělnice včely, ale jinak žádní z jeho obchodních partnerů nebo kolegů obchodníků. Datel věděl že medvěda nepřemůže tak se mu snažil vše vysvětlit: "Víš, včely u tebe pracují, jsou mlsné a rády se zadarmo najedí. O oslavě vědí a mezi sebou si to řeknou. Ale tvoji obchodní kolegové byli určitě zmateni divnými obrázky, nečitelným textem a cizí barvou na pozvánce. Raději tedy zůstali doma, protože si nebyli jisti  co by je čekalo. Spolehnul jsi se na prase jako kamaráda a ten udělal práci podle sebe, protože nezná pravidla která je potřeba při propagaci dodržovat. Také jsi pozvánky potřeboval do druhého dne a nezbyl ti žádný čas nechat si je opravit, nebo předělat. Pro příště ti doporučuji celou zakázku vypracovat u jednoho zvířete, které odvede kvalitní práci a udělá vše tak, aby si byl spokojený a hlavně splnil se efekt který potřebuješ. Jako tady – sezvat svoje obchodní kolegy."

Medvěd se pro příště poučil. Uspořádal novou oslavu, nechal datlovi dost času na zhotovení krásné pozvánky, která zářila zlatou barvou a všem zvířátkům se líbila. Medvěd měl radost z vydařené oslavy a za pár dní začal dokonce vyvážet med i do sousedního lesa. Datel se mohl v klidu svého domova konečně pořádně vyspat. Jen prase tentokrát pozvánku nedostalo a tak si dál ryl svoje záhonky…